Jak moc je aktuálně důležité sesterství?
Sesterství vždycky bylo důležité, takže na tom se nic nemění. Ta podpora komunity žen je vyživující. A to, že teďka je ta společnost natolik roztříštěná, takovým neuspokojivým způsobem, kdy někdo je přetížený a někdo jiný naopak neví, co se sebou, protože nemá žádné smysluplné vyžití a využití ve společnosti, tak je toho odrazem. Takže to sesterství by umožnilo takovou větší celistvost v rámci společnosti a v rámci soužití jednotlivých generací, ale i skupin, které jsou třeba nějak tematicky sdruženy. A to vytváří pocit jednoty a pocit podpory a takové souznění. Vytváří se tím souzvuk. Tedy jednotlivec přispívá něčemu většímu a zároveň je vyživován od těch druhých, takže ta energetická výměna tam probíhá oběma směry, a to je pro většinu žen (nejen žen, ale žen zejména) velice příjemné. To je něco, co dřív bylo normální, a teď jako byste na to pozapomněli. Takže, ta nesourodost společenská aktuálně opravdu vytváří veliké nesourodé energie, kdy někdo je přetížený a někdo jiný naopak plýtvá svojí energií zbytečně na neúčelné aktivity. A toto by se mělo dorovnat právě skrze tu pospolitost v tom sesterství, kde jsou ale zahrnuty všechny věkové kategorie žen. V tom je to důležité. Každá má jiné místo a každá nese v danou dobu jiný archetyp, ale všechny dohromady tvoří jednotu ženského aspektu.
A co je to, co sesterství nepodporuje?
Individualismus a taková přemíra soutěživosti a takové řevnivosti, posuzování, hodnocení, rady, které jsou zároveň nevyžádanými radami, je to taková energie popichování nebo takového soutěžení vzájemného. A tohle působí rozkladně v rámci téhle možnosti té pospolitosti žen v rámci společnosti. Takže vždy, když u sebe zaznamenáte některý z těchto vlivů/z těchto naučených reaktivních vzorců z minulosti, tak můžete udělat to, že to již odevzdáte a vzdáte se ho. Uděláte takový akt odevzdání a vzdáte se téhle svojí staré tendence a obnovíte v sobě tu touhu být sama za sebe a zároveň ve skupině jako potřebným důležitým členem komunity/společenství/celku. Ta výživa, která pramení od těch starších generací směrem k mladším, je to, co je obrovsky podpůrné a co doslova člověka chrání a nějakým způsobem mu vytváří pocit bezpečí a takové návaznosti, že si potom žena váží toho, z čeho vzešla, a má touhu to předávat v těch dalších pokoleních dál. Je tam pocit, že jsem přenašečkou něčeho drahocenného, a předávám to jako takový cenný dar svým budoucím generacím. Takže tato kontinuita, když bude zachována, budete mnohem víc vnímat svůj přínos a taky to, z čeho jste původně vzešly, co je vaším odkazem, proč jste tu.